Stručná historie dolu Paskov

O přítomnosti uhlí v podzemí pod Paskovem se vědělo již dávno. První vrty zde byly uskutečněny již v r. 1901 v blízkosti nádraží. Vrtalo se rovněž  u  silnice k Hrabové na pozemcích „Na luhu“.

             V letech 1946-1949 byla provedena řada vrtů pro tehdejší mitrovickou čerpací stanici, která zásobovala vozidla, uzpůsobená na metanový pohon, a také domácnosti z blízkého i vzdálenějšího okolí. Metan, stlačený do ocelových láhví se používal k vaření.

            S výstavbou dolu Paskov se započalo v r. 1961. Materiál z ražby byl vyvážen do  prostoru jižně od hrabovského Statku. Protože ve vyvážené hornině se vyskytovalo množství uhlí, jezdili zde místní občané s vozíky a vytvořili si značné zásoby kvalitního paliva na několik let.

             První tržní uhlí bylo vyvezeno na povrch 18. listopadu 1966 z hloubky 340 m.

V r. 1970 bylo uvedeno do provozu uhelné prádlo. Pro vodní hospodářství tohoto zařízení bylo na území Hrabové vybudováno 5 odkalovacích nádrží a příslušné čerpací stanice.

             Na severním okraji Paskova vyrostla postupně  těžní věž, skipová věž , komplex budov uhelného prádla, budovy sociálního zařízení a dokonce kulturní dům. V Paskově bylo pro zaměstnance dolu vystavěno sídliště se 124 byty.

            Tragická událost nastala ráno 4. dubna 1970. V šachtě explodoval metan a zahynulo 26 horníků.

            Od počátku se vědělo, že podmínky pro ekonomickou těžbu uhlí nejsou v tomto dole ideální. V minulosti to nebylo rozhodující, důležité byly jiné faktory. V r. 1972 zde bylo zaměstnáno 2350 lidí.

            Poslední vozík s uhlím vyjel na povrch v sobotu 26.6. 1999. Celkem bylo v tomto dole  za 33 let jeho činnosti vyraženo 457 km důlních chodeb a vytěženo 18, 5 mil.t. kvalitního koksovatelného uhlí.

            Ocelová věž těžní jámy padla k zemi 28.září 2002. Na jejím místě se dnes nachází odplynovací komínek a  mramorová náhrobní deska. Betonová, 100 m vysoká skipová věž byla odstraněna v r. 2013. Jelikož nebyl možný odstřel, použila se nová technologie, kdy části betonových stěn byly odřezávány,  spouštěny jeřábem a odváženy k dalšímu zpracování.

            Uhlí se těžilo v prostoru pod Paskovem, Novou Bělou a Hrabovou, kde důlní pole končilo v okolí ulice Poplužní. Největší důlní poklesy se v Hrabové očekávají v oblasti Pilíků.  Aby se předešlo zamokření těchto prostor, byl zde v minulosti vybudován odlehčovací kanál s přímým napojením na Ostravici.

            Po těžbě uhlí v Paskově  zůstala v Hrabové zdevastovaná krajina v oblasti Pilíků . O dalších důsledcích poddolování v jižní části Hrabové chybí konkrétní informace.

5.4.2014. V.S.