Tramvajová trať Komárek

Starší občané Hrabové, když se řekne Komárek, ví o čem je řeč. Pro většinu obyvatel Hrabové to byla snadná možnost, jak se dostat do Vítkovic nebo do Ostravy.

             To, co se podařilo postavit a provozovat, však byla pouze část velkorysého projektu, který nebyl nikdy uskutečněn.

            Osudy projektu železniční trati Mariánské Hory – Brušperk – Kozlovice - Frenštát popisuje ve sborníku  Ostrava č.17 archivář a historik Miloslav Kroček. Z jeho článku jsem vybral pro čtenáře Hrabovských novin následující podstatné informace:

            Důvodem pro vybudování  tratě byla skutečnost, že v podbezkydské oblasti bylo mnoho lidí, kteří nacházeli obživu v ostravských fabrikách a na šachtách. Do zaměstnání se dopravovali všelijak, často chodili pěšky.

             Plánovat se začalo již v r. 1894. Iniciátorem byl starosta Brušperka, ke kterému se připojil Rudolf Lipanský, správce staroveského velkostatku. Původní trať měla vést z Mariánských Hor přes Vítkovice, Zábřeh, Starou Bělou, Proskovice, Starou Ves, Brušperk, Fryčovice, Hukvaldy, Kozlovice až do Frenštátu p. Radhoštěm v celkové délce 42 km. V následujících desetiletích se trasa tratě neustále měnila, měnili se investoři i názory na potřebnost této železnice.

             Pro další osudy stavby se stala klíčovou osobnost ostravského advokáta Edmunda Palkovského, rodáka z Brušperka. Tomu se stala tato trať celoživotním cílem. Byl zakladatelem a prvním starostou ostravského Sokola, členem mnoha městských organizací a spolků, zakladatelem ostravského pivovaru a občanské záložny. Na svou dobu výjimečný člověk. Až do své smrti v r. 1930 neúnavně prosazoval popisovanou stavbu.  

            Časem se trasa a délka  mnohokrát měnila, nakonec měla procházet Hrabovou a končit v Brušperku.

            Ve dvacátých letech minulého století do osudu dráhy zasáhly Vítkovické železárny, které s tratí spojovaly své podnikatelské zájmy.

             Po dlouhých a komplikovaných jednáních byla stavba tratě konečně zahájena, a to ve zkrácené verzi. Stalo se tak 9.9. 1929.  Trať začínala v Zábřehu u pošty /dnes v blízkosti ředitelství VŽ/, a vedla přes Hrabůvku do Hrabové. Měla pět zastávek: Zahrádky, Jubilejní klonie, Hrabůvka-místo, Hrabůvka-cihelna a Hrabová. Poslední úsek do Hrabové- Žižkova již nebyl dokončen. Později byla trať prodloužena až do Vítkovic k vysokým pecím.

             Provoz byl zajišťován parními vozy typu Komárek, vytápěnými koksem. Osobní vlaky jezdily v intervalu 15 minut. První jízda se uskutečnila 5. 10. 1930. Přechod na elektrický provoz nastal v r.1934, morové vozy dodala firma Kolben-Daněk, přípojné vozy vyrobily Vítkovické železárny.

            Ve výstavbě tratě se pak pokračovalo až  po  válce. Iniciátorem byly opět Vítkovické železárny, nově byla vyprojektována  trať přes Novou Bělou, Krmelín, Brušperk až do Frenštátu.

            Stavební povolení bylo vydáno v r. 1947. Na novém úseku  se vybudovaly dvě zastávky, Hrabová Břehy a Hrabová Ščučí. Provoz byl zahájen 24.10. 1948.

            V tehdejších plánech se dokonce vyskytla varianta, že ze Ščučí se postaví tramvajová odbočka do tehdy budované Nové Hutě. Naštěstí k tomu nedošlo.

             Mezitím pokračovala stavba směrem k Nové Bělé. Z podjezdu pod Místeckou měla trať pokračovat po náspu směrem k Mitrovické, kde byly v předstihu postaveny betonové pilíře železničního nadjezdu /stojí dodnes/. Za nadjezdem se měla postavit budova zastávky. K tomu již nedošlo.

             Trať od zastávky Ščučí po ulici Místeckou byla vybavena kolejemi i trolejí.

            V r. 1954 se však nad tímto projektem začaly stahovat mraky. Konkrétním důvodem byla připravovaná výstavba dolu Paskov a neujasněnost budoucí investiční činnosti v tomto prostoru. Svou úlohu sehrála i nová  celostátní dopravní koncepce, která preferovala s ohledem na levnou naftu  přechod na autobusovou dopravu.

            Tehdejší Místní národní výbor v Hrabové požadoval zprovoznění tratě do lokality „Na Šajaru“, nebylo však tomu vyhověno. V r. 1960 bylo započato s odstraňováním tohoto úseku tratě, která nikdy nebyla v provoze.

             A likvidace pokračovala. V souvislosti s rekonstrukcí Místecké byl na začátku 70 let zrušen úsek elektrické trati č. 7 od tehdejšího kina Edison  do zastávky Hrabová Ščučí.

            Autor této rozsáhlé publikace ze které jsem čerpal informace, Miroslav Kroček,  líčí stav bývalé tratě v Hrabové  v r. 1995 takto:

            „Pod sídlištěm Šídlovec se zachovalo betonové nástupiště zastávky Břehy a odtud je záhumenní ulice vlastně tehdejší trasou i s řadou zachovalých sloupů trolejového vedení. Za obloukem niveleta tratě klesá zářezem pod nadjezdem státní silnice Ostrava-Místek, dosti hlubokém, ale velmi zarostlém-je to vlastně nevzhledný bahnitý příkop. Jeho dno se odtud povlovně zvedá až do úrovně terénu, načež začne se zvedat mohutný železniční násep u mostu před Novou Bělou výšky asi 5 m. Tato hráz je v celé své délce porostlá vzrostlým stromovím, takže je velice nápadná“.

            Tak skončil nadějný projekt železniční tratě z Ostravy do Brušperka.

            20. 11. 2014.    V.S.