Postavením sídliště Šídlovec v letech 1939 - 1949 prudce vzrostl počet školou povinných dětí v Hrabové. Pro nedostatečný prostor ve stávající škole musely starší děti docházet do okolních škol, především do Zábřehu - Družstvo, kde učil i pan učitel Bohuslav Cigánek.
Tento výjimečný člověk po dohodě se školskými úřady a s tehdejší Obvodní radou v Hrabové se rozhodl postavit v sousedství základní školy / dnešní Úřad městského obvodu/ provizorní dřevěnou školu.
Byl to typizovaný přízemní barák, sestavený z dřevěných panelů, které byly přivezeny odněkud z Hlučínska. Tento typ se v hojném počtu používal za války na celém území tehdejšího Protektorátu. V Hrabové byl po přivezení postaven na cihlovou podezdívku, spodní prostory se používaly pro tehdy povinný sběr papíru, textilu a kostí. V zimě se ve třídách topilo uhlím.
Na stavbě jsme se podíleli i my, hrabovští chlapci, žáci třetího ročníku tehdejší střední školy v Zábřehu-Družstvo. Vzpomínám si, že pro školní lavice jsme jeli do školy v Ostravě, která byla za války poškozena bombardováním a ještě nebyla opravena.
Vyučování v nové dřevěné škole bylo zahájeno 1. září 1949. Ve čtvrté třídě tehdejší střední školy nás bylo asi 30 chlapců a děvčat. Mimo pana ředitele Cikánka nás učila velmi oblíbená paní učitelka Olivová, učitelka Horová, učitel Slíva a další.
Po ukončení čtvrté třídy někteří šli do učení, někteří na průmyslovku a jiné tehdejší školy a později i na vysokou školu. Seděl jsem v lavici s Milošem Lipinou, synem místního obchodníka Lipiny. Měli obchod se smíšeným zbožím v zatáčce Paskovské blízko Šídlovce. Miloš vlastnil fotoaparát, což byla tehdy velká vzácnost. Díky tomu mám z tehdejší doby několik snímků svých spolužáků. Miloš vystudoval VŠB a byl úspěšným konstruktérem ve VŽKG.
Další spolužák, Jarostav Opěla, vystudoval Janáčkovou akademii v Brně. V r. 1966 emigroval, nyní žije v Mnichově.
Mnoho let byl ředitelem symfonického orchestru Bavorského rozhlasu a docentem Vysoké školy hudební v Mnichově. Pohostinně vystupoval jako dirigent v koncertních sálech světových velkoměst. Úzce spolupracoval s Leonardem Bernsteinem a Rafaelem Kubelíkem.
Další spolužák, nyní Prof.PhDr.Lumír Dokoupil CsS., vystudoval Vysokou školu pedagogickou v Olomouci. V r. 2000 byl jmenován profesorem na Ostravské univerzitě. Je spoluautorem mnoha publikací v oboru dějin Moravy a Slezska.
Vzpomínám i na dvojčata Jarmilu a Jiříka Borutovy. Jarmila pro své výjimečné organizační schopnosti byla předsedkyni třídy. Pracovala pak několik let i ve vedení kulturního domu v Porubě. Kdyby zůstala v Hrabové, byla by určitě velmi dobrou starostkou.
Úspěšní byli ve svých profesích i další spolužáci. Možná, že i náš podíl na stavbě školy přispěl k vytvoření výjimečně přátelských vztahů ve třídě. Čas od času se scházíme a vzpomínáme na školní léta.
Nyní je na místě dřevěné školy parkoviště pro auta.
23.3.2014. V.S.