Závěť biskupa Bruna

Pro stanovení „křestního listu“ Ostravy a některých okolních obcí je zásadním dokumentem závěť olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku (1247-1281). Byla sepsána 29. listopadu r. 1267 před jeho odchodem do války  proti pohanským Prusům a Litevcům. Výprava nebyla příliš úspěšná a již v únoru následujícího roku se biskup vrátil živ a zdráv nazpět do Olomouce a chopil se opět vlády nad svými državami.

Díky této dochované závěti jsou známa jména již tehdy existujících obcí a míst, které biskup považoval za majetek svůj nebo olomoucké kapituly. Zcela jasně je tam uvedena mezi jinými i Ostrava.

Pak se v závěti  pojednává o prostoru, ohraničeném potokem Sedlnici, řekou Odrou   a újezdem  Bruneswerde (Stará Ves nad Ondřejnici). Hranice dalšího úseku  je vymezena  vesnicemi Rosenowe (?) a Grabowe.  Z východní  strany je tato oblast ohraničena  řekou Ostravicí.  Podrobný popis hranice ze strany jižní (dnešní Moravskoslezské Beskydy)  v závěti uveden jednoznačně nebyl.

Vymezené území má tvar trojúhelníku, kde na  jeho  základně jsou Beskydy,  levou odvěsnu tvoří potok Sedlnice a řeka Odra, pravou odvěsnu  řeka Ostravice.  Hrabová se nachází těsně  uvnitř tohoto trojúhelníku v blízkosti řeky Ostravice. Zdá se tedy vše jasné, jenže:

Někteří  historikové se snažili zeměpisně upřesnit i základnu pomyslného trojúhelníku.  Posloužil  jim  tomu již zmíněný  „tajuplný“  název  sídla „Rosenowe“ . Vznikla domněnka,  že by to mohl být Rožnov. A k tomu další hypotéza, že nedaleká  osada Hrachovec se poněkud svým názvem podobá slovu Grabowa. Tím se základna tohoto  trojúhelníku umístila až  za pohoří Beskyd. Následkem této teorie se zpochybnilo, že naše Hrabová je Grabowa, uvedena v závěti. A tím i první písemná zmínka o naší obci.

Toto vše se promítlo i do současných  publikací, popisující dějiny Ostravy a okolí. Doposud vyšly dvě.

V publikaci „Dějiny Ostravy“ z r. 1967 se uvádí, že první písemná zmínka o existenci  naší Hrabové se „snad připomíná v Brunově závěti z r. 1267“.   Byly tak respektovány názory starších historiků.  Ty se přenesly i do kroniky Hrabové z r. 1922.

V publikaci „Dějiny Ostravy“ z r. 1993 je napsáno,  že Hrabová se „poprvé uvádí ve smlouvě o hranici mezi državami olomouckého biskupa a těšínského knížete z roku 1297“. Převážil zde tehdejší názor historika Karla Jiříka a možná, že i jiných.  Názor, který je současnými odborníky na dějiny našeho regionu odmítán.

 Uznávaný současný  historik na středověké dějiny Mgr. Dalibor  Janiš, Ph.D.  ve své přednášce v Hrabové dne 1.září  2017 přesvědčivě vysvětlil, proč v uvedené závěti její středověcí  autoři nepokládali za potřebné se podrobněji zmiňovat o pomyslné základně uvedeného trojúhelníku. Jednoduše proto, ž e  zde tehdy  byly neobydlené zalesněné hory, „země nikoho“ a z hlediska majetkoprávního neměly žádný význam. Proto o této oblasti není v závěti žádná zmínka.  Taktéž doložil, že někdejší ztotožňování  názvů „Rosenowe“ s dnešním  Rožnovem  a  „Hrachovce“  u Valašského Meziříčí s Hrabovou nemá žádný reálný podklad.

Na webových stránkách Hrachovce u Valašského Meziříčí je uvedeno toto: „Starší literatura někdy spojovala s Hrachovcem ves zvanou Grabowa, uvedenou v závěti biskupa Bruna z r. 1267. Jde tu však beze vší pochybnosti o Hrabovou u Ostravy“.

Na adrese www.hrady.cz  (hledat Hrad Rožnov) je uvedeno v souvislosti s se založením Rožnova a se závěti biskupa Bruna toto: „Bruno ze Schauenburku v této závěti uvedl ve výčtu získaných majetků mimo jiné i obce Rosenowe a Grabowe. Tyto názvy byly mylně interpretovány jako názvy dnešního Rožnova a Hrachovce. Ve skutečnosti je místo uvedené v Brunově závěti jako Grabowe totožné s dnešní Hrabovou a Rosenowe je zaniklá obec poblíž dnešních Proskovic a Staré Bělé“.

 Podrobněji  je toto vše  popsáno v publikaci dalšího odborníka na historii 13. století, PhDr. Tomáše Baletky, Ph.D. s názvem „Na třetí pak straně Proskovice a Hrabová“.

V této záležitosti není ani tak důležité konkrétní datum. Z hlediska těch staletí není několik let vůbec podstatných. Jde však o  to, aby se respektovala fakta a nevznikaly  zbytečné zmatky a nejasnosti. Pak se neví, zdali  Hrabová slaví 720 nebo 750 let od svého „narození“.  A jsou s tím spojeny i některé praktické problémy.

3. 9. 2017     V.S.