22.9.2020: Horní zákon a Hrabová

 Horní zákon a Hrabová

V úvodu vysvětlím souvislost mezi  Horním zákonem   (zákon  č. 44/1988 Sb.)  a Hrabovou. Horní zákon řeší  mimo jiné  i problematiku důlních škod, vzniklých nepochybně i na  katastru  Hrabové.

Důsledky  hornické činnosti se projeví  dříve nebo později na povrchu území, obvykle  jeho  nerovnoměrným poklesem.  Následkem toho  může být narušena  statika budov  a měněn vodní režim spodních i povrchových vod. Odvaly hlušin a kalové nádrže mohou  poškozovat  životní prostředí.

Důl Paskov těžil uhlí i pod Hrabovou. Těžební pole končilo přibližně na úrovni ulice Poplužní.  Nastaly i  poklesy povrchu.  Škody na stavbách prozatím nebyly uplatňovány. Viditelný vliv se projevil na  odtokových poměrech povrchových vod. Hrozilo nebezpečí, že v okolí horního toku Ščučí vznikne bezodtoková kotlina.  Zamezit tomu měl tzv. odlehčovací kanál, uvedený do provozu v roce 1990. Má  však  mnoho konstrukčních a jiných nedostatků, následkem kterých jsou trvale podmáčeny okolní stavby a pozemky.

Pak je zde problém s odvaly  hlušin, flotačních kalů a s dalšími  vodohospodářskými  zařízeními v jižní části Hrabové.

Zcela ideální by bylo obnovení  původního  stavu  zdejší krajiny. Dříve zde byla orná půda a hráz bývalého rybníka Pilík, která sloužila místnímu obyvatelstvu jako spojnice mezi Hrabovou a Mitrovicemi.

Po ukončení provozu uhelného prádla Dolu Paskov zde zůstala  vyvýšená rekultivovaná plocha,  dvě vodní nádrže s čerpací stanicí  a průsakový kanál s čerpačkou a trafostanici.  Původní hráz bývalého rybníka Pilík byla částečně  zasypána hlušinou.

„Lámání chleba“ nastalo na konci roku 2017, a to v souvislosti s probíhajícím procesem EIA, který řešil budoucnost tohoto území  z hlediska  posuzování vlivů na životního prostředí.

I zde byla povinnost respektovat   § 31 odst. 5 horního zákona:  Těžební organizace je povinna zajistit sanaci, která obsahuje i rekultivaci všech pozemků dotčených těžbou po ukončení jejího provozu. Za sanaci se považuje odstranění škod na krajině komplexní úpravou území a územních struktur.

Tehdejší radní MOb Hrabová (  pánové Trávníček, Rundt, Balušek, Lyčka, Pospěch) nepovažovali  v tehdy probíhajícím procesu EIA za nutné připomenout nedořešenou problematiku  odlehčovacího kanálu Ščučí, problematiku jímky pod  odvalem  D2,  a soustředili  se pouze na oblast Pilíků.

Radní  zde měli dvě  možnosti:

1. Požadovat rekultivaci  ploch vodních nádrží pro zemědělské účely nebo tuto plochu zalesnit.  Zrušit průsakový kanál a obnovit původní hráz rybníka Pilík po celé její délce.

2. Zachovat  obě vodní nádrže včetně průsakového kanálu.  Netrvat na obnově hráze.

 Radní se rozhodli pro alternativu  č. 2.

Ještě stojí za připomenutí způsob financování těchto sanačních prací. Podle horního zákona musí těžební organizace vytvářet  pro tyto účely finanční fond, a to na vrub provozních nákladů. Odhaduji, že tento fond,  financovaný ze zde vytěženého uhlí,  obsahuje mnoho peněz.  Požadavky Hrabové byly velmi skromné, vlastně téměř nulové. Nebyla požadována ani  rekonstrukce odlehčovacího kanálu Ščučí, ani zasypání průsakového kanálu,  ani obnova  historické hráze. To vše k velké spokojenosti OKD.

Od tohoto rozhodnutí našich tehdejších radních Hrabové  již uplynuly tři roky.  Za to dobu zde nastaly dvě změny. Dokončila se rekultivace nádrže Pilík 3 a  zlepšilo se oplocení severní strany průsakového kanálu. Vše ostatní zůstalo jako dříve.

Zdá se, že tento stav je pro veřejnost  Hrabové vyhovující,  problematika Pilíků  je zcela na okraji zájmů zdejších obyvatel.

 Obávám se, že naši  potomci nám tento laxní postoj budou velmi vyčítat.  Zapomíná se na skutečnost, že toto území je  majetkem akciové společnosti a  rozhodujícím faktorem  jeho dalšího využití bude především  finanční prospěch firmy. 

22.9.2020       V.S.