Horní zákon a Hrabová
V úvodu vysvětlím souvislost mezi Horním zákonem (zákon č. 44/1988 Sb.) a Hrabovou. Horní zákon řeší mimo jiné i problematiku důlních škod, vzniklých nepochybně i na katastru Hrabové.
Důsledky hornické činnosti se projeví dříve nebo později na povrchu území, obvykle jeho nerovnoměrným poklesem. Následkem toho může být narušena statika budov a měněn vodní režim spodních i povrchových vod. Odvaly hlušin a kalové nádrže mohou poškozovat životní prostředí.
Důl Paskov těžil uhlí i pod Hrabovou. Těžební pole končilo přibližně na úrovni ulice Poplužní. Nastaly i poklesy povrchu. Škody na stavbách prozatím nebyly uplatňovány. Viditelný vliv se projevil na odtokových poměrech povrchových vod. Hrozilo nebezpečí, že v okolí horního toku Ščučí vznikne bezodtoková kotlina. Zamezit tomu měl tzv. odlehčovací kanál, uvedený do provozu v roce 1990. Má však mnoho konstrukčních a jiných nedostatků, následkem kterých jsou trvale podmáčeny okolní stavby a pozemky.
Pak je zde problém s odvaly hlušin, flotačních kalů a s dalšími vodohospodářskými zařízeními v jižní části Hrabové.
Zcela ideální by bylo obnovení původního stavu zdejší krajiny. Dříve zde byla orná půda a hráz bývalého rybníka Pilík, která sloužila místnímu obyvatelstvu jako spojnice mezi Hrabovou a Mitrovicemi.
Po ukončení provozu uhelného prádla Dolu Paskov zde zůstala vyvýšená rekultivovaná plocha, dvě vodní nádrže s čerpací stanicí a průsakový kanál s čerpačkou a trafostanici. Původní hráz bývalého rybníka Pilík byla částečně zasypána hlušinou.
„Lámání chleba“ nastalo na konci roku 2017, a to v souvislosti s probíhajícím procesem EIA, který řešil budoucnost tohoto území z hlediska posuzování vlivů na životního prostředí.
I zde byla povinnost respektovat § 31 odst. 5 horního zákona: Těžební organizace je povinna zajistit sanaci, která obsahuje i rekultivaci všech pozemků dotčených těžbou po ukončení jejího provozu. Za sanaci se považuje odstranění škod na krajině komplexní úpravou území a územních struktur.
Tehdejší radní MOb Hrabová ( pánové Trávníček, Rundt, Balušek, Lyčka, Pospěch) nepovažovali v tehdy probíhajícím procesu EIA za nutné připomenout nedořešenou problematiku odlehčovacího kanálu Ščučí, problematiku jímky pod odvalem D2, a soustředili se pouze na oblast Pilíků.
Radní zde měli dvě možnosti:
1. Požadovat rekultivaci ploch vodních nádrží pro zemědělské účely nebo tuto plochu zalesnit. Zrušit průsakový kanál a obnovit původní hráz rybníka Pilík po celé její délce.
2. Zachovat obě vodní nádrže včetně průsakového kanálu. Netrvat na obnově hráze.
Radní se rozhodli pro alternativu č. 2.
Ještě stojí za připomenutí způsob financování těchto sanačních prací. Podle horního zákona musí těžební organizace vytvářet pro tyto účely finanční fond, a to na vrub provozních nákladů. Odhaduji, že tento fond, financovaný ze zde vytěženého uhlí, obsahuje mnoho peněz. Požadavky Hrabové byly velmi skromné, vlastně téměř nulové. Nebyla požadována ani rekonstrukce odlehčovacího kanálu Ščučí, ani zasypání průsakového kanálu, ani obnova historické hráze. To vše k velké spokojenosti OKD.
Od tohoto rozhodnutí našich tehdejších radních Hrabové již uplynuly tři roky. Za to dobu zde nastaly dvě změny. Dokončila se rekultivace nádrže Pilík 3 a zlepšilo se oplocení severní strany průsakového kanálu. Vše ostatní zůstalo jako dříve.
Zdá se, že tento stav je pro veřejnost Hrabové vyhovující, problematika Pilíků je zcela na okraji zájmů zdejších obyvatel.
Obávám se, že naši potomci nám tento laxní postoj budou velmi vyčítat. Zapomíná se na skutečnost, že toto území je majetkem akciové společnosti a rozhodujícím faktorem jeho dalšího využití bude především finanční prospěch firmy.
22.9.2020 V.S.