Jaký vzduch dýcháme
Jsem pamětníkem, v padesátých letech minulého století provozy VŽKG a dalších ostravských podniků zasypávaly Ostravu a okolí tunami prachu a chemických škodlivin. V zimě se velmi rychle měnila bílá barva sněhu na černou. Po uvedení do provozu vítkovické aglomerace (rok 1961), pokud foukal severní vítr, změnila se barva sněhu z černé na červenou (prach z železné rudy, unikající komínem aglomerace, měl červenou barvu).
Dokonce existovala oslavná píseň se slovy „kouřem a dýmem kraj náš je zahalen, komíny továren ční hrdě do oblak“ (nebo tak nějak).
Dnes je ovzduší v Ostravě téměř bez prachu a dalších škodlivin. Mrzí mne, že tato změna není obyvatelstvem Ostravy dostatečně oceněna. Já o tom referuji každé pondělí v Hrabovských novinách. Sleduji množství poletavého prachu, mým informačním zdrojem jsou webové stránky města a konkrétně údaje z měřících stanic Českého hydrometeorologického ústavu a Zdravotního ústavu SMO.
Toto sledování nepostrádá napětí. Jaké bude množství prachu v ovzduší v příštích hodinách? Poroste nebo nastane pokles? Snažím se zjistit, na čem jsou tyto hodnoty závislé. Na počasí? Na teplotě? Na směru větru? Prozatím se mi podařilo zjistit následující skutečnost: nejméně prachu v ovzduší je kolem páté hodiny ranní a pak (překvapivě) kolem páté hodiny odpolední. Nejvíce prachu v ovzduší je (překvapivě) kolem desáté hodiny dopolední a (opět překvapivě) kolem dvacáté druhé hodiny noční. Jiné závislosti se mi prozatím nepodařilo zjistit.
Je to velmi zajímavá statistika. Napadá mne, že řešení tohoto úkolu by bylo vhodným tématem pro diplomovou práci studentů z některé z fakult Ostravské univerzity.
Úterý 23. září 2025 V.S.